Zdá se, že podle předpovědi přece jen příjdou, ikdyž trochu později. Pro papriky a okurky ve skleníku by teploty pod nulou byly likvidační. Proto jsou v něm přechodně nainstalovaná kamínka, ve kterých se na noc zatopí. Venku vysazená rajčata jsou chráněná dvojitou netkanou textílií a stejně tak i jahody, protože čerstvě rozvité kvítky avízovyných -4 st. nevydrží a jejich středy zčernají.
K zálivce je samozřejmě nejlepší dešťovka. Tu chytáme do retenční nádrže a pak přečerpáváme do sběrné nádoby u skleníku.
A jako všeho moc škodí, škodí i moc vody. V naších půdních podmínkách se běžně stávalo, že po cca dvou dnech trvalejšího deště jsme museli do skleníku v gumácích. Částečně je to vidět na následující fotografii (levá část).
Proto bylo potřeba pod schody osadit sběrnou jímku s čerpadlem ovládaným plovákem. Štěrk pod dlažbou tvoří jakousi drenáž a horní hrana jímky je cca v její úrovni a tak voda nikdy nevystoupá nad kostky a ve skleníku je tak sucho za jakýchkoliv podmínek.
Brambory si konečně hoví v hrůbcích na peřině z kravského hnoje, zelenina je taktéž zasetá, takže je čas věnovat se dalším projektům. A tím je vyvýšený záhon pro rybízy a angrešty. V naší utužené jílovité půdě špatně prospívají a mnoho neplodí, proto bude vhodnější zasázet je do záhonu nad úroveň terénu. Kromě regulace vlhkosti je možné také snadno udržet pudu kyprou a nezaplevelenou, dodávat průběžně živiny.
Nejdříve bylo potřeba odstranit travní drn – ručně – rýčem. Poté přišla na řadu konstrukce z prken. Nyní už zbývá jen zaplnit záhon zeminou smíchanou s kompostem a vysázet keříky.
Drny jsou také dobrým stavebním materiálem. Nejčastěji je využívám k vytvoření hromádky k pěstování dýní nebo cuket. Hradbu z drnů vyplním z velké části kravským hnojem, doplním zeminou a sázím.
Bylinky vzešly téměř všechny bez problémů, kromě levandule a rozmarýnu. Ty jsem zasela podruhé, a stejně se do teď vyklubaly jen dvě rostlinky od každé…no aspoň něco :-). Ostatní si vedou skvěle, už jsou přesazené do sadbovačů a čekají na vhodné podmínky k výsadbě. Jsou to sice všechno víceletky, ale droboučké rostlinky by mohl přízemní mrazík vysušit.
Zelí a kedlubny se sázejí nejlépe, když je zataženo a je více méně jistá zálivka seshora. S kořenovými baly jim neublíží ani mrazíky, stejně jako salátům dubáčkům.
Celery vysazuji až po ledových mužích, sice by nezmrzly, ale hodně je to zpomalí v růstu.
Bohužel Haničce se něco nepovedlo, nebo jsme možná na vině my, zatím se nám to nepodařilo zjistit, ale zůstali jí jen dva žluťásci. Ve zbylých vajíčkách zárodky byly, ale krátce před vylíhnutím se celý proces zastavil, ikdyž Hanička na vejcích seděla i po vylíhnutí mrňousků. No nic, příště budeme chytřejší a určitě se to povede. Včera si už všichni tři vyšli na sluníčko. Při pohledu na tu žlutou dvojku se mi vybavil večerníček o kosích bratrech..jeden za 18 a druhý bez dvou za 20 :-).
Vlna je úžasný materiál. Dá se využít i ta hrubší, třeba z masných plemen. K pletení svetrů či šál se pravda moc nehodí, protože kouše, ale skvěle poslouží k výrobě oděvních a bytových doplňků. K tomu se dá velice dobře využít RH stav. Je to malý tkalcovský stav s pevným listem…..dodávaný v šíři od 40 do 80 cm…. . Dají se na něm utkat jak lehké krajkové vlněné šály nebo barvami hýřící prostírání , tak i koberečky ze surové vlny nebo ze zbytků starých textílií. Jeden takový mi nedávno dorazil ….k narozeninám :-). Přišel jako stavebnice v krabici a bylo potřeba šikovné chlapské ruky mého manžela k několikerému navoskování všech částí a sestavení. Stejně tak k natažení osnovy je lepší mít pomocníka, vždyť ve dvou se to lépe táhne….a to doslova :-). Základní postup je opravdu jednoduchý, na youtube je moře návodů. Pro první pokus jsem využila 15-letý acryl, který mi zbyl po dětech, jako osnovu i útek a k mému překvapení vznikla docela pěkná šála :-).
Hned jak sluníčko osušilo ranní rosu, vypustili jsme drobotinu mezi pampelišky.
I když včera bylo celý den pošmourno a deštivo, u nás přes to odpoledne vysvitlo sluníčko… a nejen jedno, ale minimálně dvanáct :-) …… Aničce se vylouply ze skořápek, ale ještě si je bedlivě střeží a přikrývá, takže jsme ji nechtěli moc rušit.
Ve stádě máme 6 jehniček, které se budou připouštět až letos na podzim, tak jsme jim už mohli ulehčit od dlouhého a hustého rouna. Maminy stříháme až trochu později. Stříháme ručně, klasickými nůžkami na vlnu. Jde to skvěle, ovšem za předpokladu, že dotyčná spolupracuje, nebo alespoň zarputile neprotestuje. A vzhledem k tomu, že se holky stříhaly poprvé v životě, připomínalo někdy naše počínání spíše gymnastickou šou, s metrovými skoky z místa či salta vzad, jež se týkaly nejen oveček, ale i manžela, který se je snažil držet :-) . Ale podařilo se a surová vlna čeká v papírových pytlích s přípravkem proti molům na další zpracování.
Je nejvyšší čas začít s výsevem některých druhů zeleniny jako je hrášek, mrkev, petržel a sázíme také cibuli. Osvědčilo se mi střídání řádků cibule a mrkve, navzájem si totiž odpuzují své škůdce, a vysévání hrášku do hnízd ve dvou maximálně třech řadách. Jako oporu používám suché větve habru nebo buku či břízy – jsou hodně členité, nebo je možno si dát práci a zhotovit jí ze suché bambusové trávy svázané motouzem.
Vedle do hrůbků zapravím hnůj a jsou připraveny pro náročnější druhy jako je červená řepa, kterou je možno už vysít, a košťáloviny, které si musíme předpěstovat a vysazujeme až vzrostlé sazeničky s kořenovým balem. Dostatek živin ocení i cukrová kukuřice, ale ta příjde do země až kolem 10. května, stejně jako fazole, protože v případě, že by přišli ledoví muži, tak zmrznou. Klíčení a růst podpoříte zakrytím netkanou textílií.
Vegan matcha cheescake
Korpus:
100g pohanky (přes noc namočené)
150g vloček (umletých na mouku)
150g datlí (na noc namočit) nebo datlové pasty
2 lžíce karobu
Krém:
200g kešu (namočit)
2 balení tofu (2x200g)
banán
100g medu nebo jiného sladila
lžička matcha čaje
50g kokosového oleje
Nepečeme, neb samozřejmě vše mixujeme:-)
Vršek: banány, kiwi a goji zalité agarem v pomerančovém džusu
Tak pro letošek máme klid. Druhá bahnička dlouho neotálela a přivedla na svět tuhle černou holčičku už za 4 dny po narození kluků. Je jedináček, ale vůbec jí to nevadí, protože beránci jí hned druhý den vzali do party.
Včerejší krásné počasí popohnalo dva shetlanďáčky ven na svět. Člověk počítá a počítá…a příroda si to stejně zařídí po svém :-) . Oficiální termín byl někde v polovině příštího týdne, ale už ráno bylo jasné, že to bude trochu dřív. Kluci se narodili včera po sedmé hodině večer a mají se čile k světu. Ještě asi dva dny budou s mamčou v salaši a potom hurá prozkoumat okolí.
Nezahálel ani můj manžel. S množícím se náčiním na zpracování vlny vznikl problém kam je uložit, aby bylo po ruce a zároveň schované. Jako skvělý nápad se ukázala renovace starého dřevěného vojenského kufru, který donedávna odpočíval pod nánosem prachu v garáži. Proces byl docela náročný, ale myslím, že výsledek předčil očekávání.
Papriky a rajčata se předhánějí ve vzrůstu, čeká je ještě jedno přesazení.
Česnek si směle razí cestu mulčem z mrvy. Během dubna mu trochu přilepším dešťovkou, která protekla hnojištěm. To mu svědčí.
Ve skleníku nebo pařeništi je třeba vyjednotit ředkvičku a je dobré pověsit žluté lepové pásy na odchyt okřídlených mšic, které se v tomto období už začínají vyskytovat a rychle se rozmnoží na rubu ředkvičkových listů. Sazeničky salátů a ranných kedluben mají již pravé lístky a uděláme dobře, když je přesadíme do sadbovačů pěkně po jedné. Vytvoří si kořenové baly a po výsadbě na konečné stanoviště se dobře ujímají a rychleji rostou.
Korpus:
2 lžíce karobu
100g mandlí
100g vlaššáků
hrnek datlí
půl hrnku pohanky…vše namočíme na několik hodin a pak umixujeme a směs prsty roztlačíme na dno dortové formy o průměru 22 cm, vyložené pečícím papírem.
Krém:
tofu natural
150g kešu
jeden vanilkový cukr Amylon
2 lžíce medu
šťáva z půlky citronu…umixujeme.
Vrchní vrstva:
vrchovatá lžička agaru
hrnek malin – nyní mražených, v sezoně čerstvých :-)…a hrst borůvek, pro barvu.
doplníme vodou nebo jablkovým moštem (aby to bylo sladší) do půl litru
– přivedeme k varu, odstavíme a necháme zchladnout, když směs začne želírovat, opatrně nalejeme na krém z tofu.
Ingredience:
Skopové nakrájíme na kostky jako na guláš, osolíme, přidáme lžičku rozmarýnu, lžičku šalvěje, lžičku mletého zázvoru, přidáme olej a promícháme. Necháme odležet nejlépe přes noc. Na jehlici pak napichujeme střídavě kolečka cibule a skopové maso obalené v anglické slanině. Špízy vložíme do sádlem nebo olejem vymazaného pekáčku, zapečeme v troubě 5 min. na 200 st. a poté mírně podlejeme vodou a přiklopené pečeme na 180 st. asi 1 hod. Poté odklopíme, k masu přidáme omytá rajčátka a necháme asi 10 min. dobarvit do růžova. Jako příloha se hodí bramborová kaše ozdobená upečenými rajčátky a čerstvý zeleninový salát.
Kombinace měkkého tvarohu a pomazánkového másla se mi výtečně osvědčila jako základ pro jednoduchou pomazánku. K tomu aby hmota byla nadýchaná stačí přidat ke šlehání dříve zmíněných ingrediencí 3 lžíce horkého mléka. Takto vzniklý základ můžete ochutit mnoha různými způsoby. U nás frčí česneková, jež vznikne po přidání několika prolisovaných stroužků česneku, kterou teď zjara můžete vyšperkovat jemně nakrájenými listy česneku medvědího a goudová nebo nivová, kde doplňkové ingredience jsou jasné. Rybí je obohacena o tuňáka ve vlastní šťávě…bez šťávy, falešná lososí o jemně nastrouhanou mrkvičku, lehce opepřená. Do jarní přidáme pažitku, která se zrovna klube, můžeme propašovat i pár jemně nakrájených lístečků kopřiv a pro barvu na malé kostičky nakrájenou čerstvou kapii. Sterilovaná kapie je rovněž vynikajicí, když nálev scedíme, papriku prolisujeme a vešleháme do základu. Další modifikací je jarní cibulka, ředkvičky, salátová okurka. Solíme až nakonec.
Pozornost strávníků zaručeně vzbudíte, když k finálnímu zdobení chlebíčků s pomazánkou využijete jedlých květů. Chuťově se nejlépe hodí lichořeřišnice, ale nic nepokazíte ani sedmikráskami, modrými květy brutnáku nebo okvětními lístky měsíčku. Tak popusťte uzdu fantazii a nechte se vést intuicí.
Bylinkový záhonek je velmi praktický a přináší kromě uspokojení chuťových buněk také nesporný estetický zážitek. Zároveň se stává zdrojem nektaru pro opylovače a mšicožrouty :-). Kvetoucí dobromysl bývá často ukrytá pod baldachýnem z motýlích křídel, na květenství libečku hodují pestřenky a květy divizny lákají včelí medvídky. Sazeničky je samozřejmě možné zakoupit, ale sortiment, alespoň u nás, bývá dosti omezený. Můžeme se tedy pokusit je předpěstovat.
Do skleníku či pařeniště vyséváme kedlubny, zelí, kapustu a saláty. Výsev jedlých květů jako jsou afrikány, lichořeřišnice a měsíček posuneme až na začátek května, protože na rozdíl od brukvovitých rostlin je spálí i menší mráz.
Předpěstovat si sazeničky zeleniny či bylinek není nikterak složité, jenom se musíte obrnit trpělivostí, protože to obnáší několikeré přesazování, tak jak rostlinky rostou a sílí. Začali jsme celerem a pokračujeme paprikami. Když mají dva pravé lístečky, je třeba je přesadit do kelímků nebo sadbovačů – po dvě. Není to podmínkou, ale já je takto sázím už 20 let. Papriky jsou mohutné rostliny, ve skleníku dorostou klidně do výšky 1m, ale jsou křehké a snadno se pod tíhou plodů lámou nebo vyvracejí a ve dvojici jsou si oporou. Papriky opět při sázení zanoříme asi 0,5 cm pod lístky. Do výsadby je bude třeba přesadit minimálně 1 až 2 krát.
Venku je sice pošmourno, okolní kopce jsou už bezmála týden zahaleny do závoje z mlhy, ale jaro se nesměle, zato nezadržitelně blíží. Ve skleníku už vzešla ředkvička a u hadníku vyrašily zelené lístky medvědího česneku, který jsem si přinesla z lesa od řeky minulým rokem. Pěkně se uchytil, má rád spíše stinné a vlhčí stanoviště.
Z tenké příze ze shetlandské vlny s přídavkem vlny z Alpaky, kterou jsem dostala od jejich chovatelky, vznikl loop šál z kapucí. Ikdyž je pletený ažurovým vzorem na velkých jehlicích a váží jen 130 gramů, krásně hřeje.
