Už je to docela dávno, co jsme se ještě vešli mámě pod křídla :-)
Teď už můžem ven z ohrady a to je bezva. Všude je plno věcí, co se dají prozkoumat, zvláště pak zjistit, zdali by se nehodily k jídlu. Sazeničky zelí a salátu na záhonech vypadají sice lákavě, ale lepší jsou ty malé tmavé lepivé hrudky….slimáci to mají letos spočítané :-).
Úplný počátek snad nemusím rozebírat…Ferdíka jste viděli v jednom z předchozích příspěvků :-) Anička se rozhodla do toho praštit dřív. Zhruba od poloviny února jsme sbírali její časně ráno snesená vejce a vyměňovali za sádrová, neboť zatím máme pro kachničky ubytovnu bez vytápění a teploty k ránu padaly pod nulu, tudíž by zárodky zmrzly. Takže ty pravá jsme schraňovali v teple. Informace průběžně sháníme na internetu, ale i v terénu :-) Zhruba počátkem března se přidala se snůškou i Hanička.
Minulý víkend jsme u Aničky zpozorovali, že už se snůškou končí a tak jsme zariskovali a v neděli ráno jsme ji vrátili její poklady. Je jich 14. Obložila je peřinkou s prachového peří a zahřívá je. Hanička pilně plní hnízdo. Nevíme co další dny přinesou, ale ať už je to cokoli, je úžasné být toho svědkem.
Ve fotogalerii se seznámíte nejprve s Aničkou a posléze s Haničkou :-).
Letos už žádný stálý příbytek pro kachny nepostavíme a tak jsme kachnám zařídili azyl u ovcí v ovčíně.
Původní záměr bylo udělat něco provizorního, jen na jednu zimu, ale jak tak koukám na hotové dílo vypadá to na řešení na každou zimu.
Obstaráme tak v obtížnějších povětrnostních podmínkách ovce i kachny při jedné cestě.
V budce je dostatek místa na dvě hnízda a zbude i místo pro kačera. Pokud bude hodný.
Kachna nemá problém vyskočit z místa do skoro metrové výšky a vyskočit na budku a pak na ohrazení není pro ní žádný problém, proto musí být ohrada až do stropu.