Tradice tohoto svátku u nás má kořeny v pohanství. Lidé se tehdy živili hlavně zemědělstvím a byli tudíž těsně spjati s koloběhem v přírodě a slunečním cyklem. V zimním období slunce pozbývá svojí sílu a lidé věřili v jeho znovuzrození. V obřadech a zvycích, jimiž bylo toto období protkané, vyjadřovali touhu a víru v lepší život. Křesťanské svátky vytlačily ty pohanské, ale nosná idea přetrvala.

Rozsvícení vánočního stromku připomíná pohanskou oslavu slunovratu, symbolizuje ale rovněž i teplo, světlo a lásku v lidských srdcích dle křesťanství.

Štědrovečerní svátky si nedokážu představit bez čerstvého jmelí, zavěšeného nad svátečním stolem. Bylo součástí i pohanských rituálů. Přináší do domu štěstí a lásku, chrání od zlých duchů. Štěstí zajišťuje množství bobulek a polibek pod jmelím zase zajišťuje trvalost vztahu, jednak proto, že podle Keltů je to symbol plodnosti a také…kdo někdy ty bílé perle držel v ruce, určitě zjistil, že hodně lepí:-) A jedna praktická poznámka..pokud nemáte omyvatelnou podlahu, radši obětuje trochu štěstíčka a doneste si jmelí bez kuliček, neboť zašlapané do koberce se docela špatně odstraňují :-).

Ryba samozřejmě nesmí na sváteční tabuli chybět a hlavně šupinky v peněžence…to aby se penízky namnožily :-).

Soudržnost rodiny zajišťuje bytelný kovový řetěz, kterým jsou omotány nohy našeho svátečního stolu a sekera pod ním  věští všem zúčastněným dokonalé pevné zdraví. Otýpka sena zase poukazuje na to, že myslíme na čtyřnohé strávníky. Pod talířem jsou  schovány bankovky..aby se nás celý rok držely a po večeři krájíme jablíčko a louskáme ořechy. Poté přijde na řadu sfoukávání svíčky…to abychom zjistili, kdo zůstane doma a kdo se vydá do světa :-). Od večeře kosti sice nezakopáváme k ovocnému stromoví, jak nabádá Erbenova báseň, ale nakrájíme pecen chleba, který má své čestné místo na svátečním stole a po přežehnání a poděkování za něj,  podělíme s ním naši zvířenu.

A jak to máte Vy?