Archiv pro štítek: ovce

Wool bednička

Při psaní předešlého příspěvku o fresh bedýnce mne napadl oslí můstek v názvu dalšího článku. Je o úžasném přírodním materiálu zvaném ovčí vlna. Kdysi dávno byl mezi horaly velice ceněný, protože jim umožňoval přežití v drsných horských podmínkách. Huněné nogavice, kožuchy, čapky, vlňáky a kopyca byly zakladními součástmi oděvů. Ještě na počátku 20 stol. byl v horských a podhorských vesnicích chov ovcí rozšířen, stejně tak i zpracování vlny. Přadlenky si spřádáním ovčí vlny a pletením svetrů přivydělávaly na živobytí. Sama jsem měla to štěstí, že jsem několik z nich poznala osobně a mohla se přiučit řemeslu. Když v tuzemsku opadl zájem o vlnu, pozvolna mizely i ovečky ze zahrad. Převálcovalo nás super jemné merino z Austrálie. Což o to, je to opravdu skvělý materiál, ale vděčí za to jedinečným klimatickým podmínkám. U nás bude vlna prostě vždycky o poznání hrubší. To ale vůbec nevadí, protože pro úplně každou vlnu se najde využití, když ne k výrobě oděvů tak ke zhotovování bytového textilu.

Zrovna mně napadl jeden terminus technikus :) – pozitivní ekologická stopa. Stopa je vlastně otisk v krajině, a ten můžu chápat i z jiného úhlu pohledu. Nemusí evokovat jen to negativní.  Výrobky s pozitivní ekologickou stopou jsou pro mně takové, které mají tři S a odráží se v nich úcta k matce zemi Gai.

To znamená:

  • Spokojená krajina – citlivě opečovávaná
  • Spokojená zvířata – s maximální svobodou pohybu a partnerským přístupem chovatele
  • Spokojený člověk – jak tvůrce, protože dělá to co ho baví a naplňuje, tak zákazník, protože obdrží přírodní produkt

A tohle všechno se mi honí v hlavě při spřádání ovčí vlny na kolovrátku :). Zdá se, že se blýská na lepší časy, a lidiček, podobně praštěných jako já, kvapem přibývá a vidím v tom šanci pro naši regionální vlnu.

Vlevo je hrubší Zwartbless, tři bílá klubka ve předu je naše původní valaška, hnědá je lama ze ZOO, v pravém rohu jsou upředené kabátky našich shetlandských holek, dva větší bílá vzadu je trojnitka z jihočeského merina a hnědobílé je australské merino a poslední, malé, smetanové je merino namíchané s alpakou.

Nová střecha

Konečně se mi podařilo domluvit šikovné klempíře aby nám pokryli střechu ovčína.
Materiál, plechovou krytinu od Satjamu, jsem už měl nakoupen dříve, ale lidi jaksi nebyli.
A tak, po téměř roce od postavení, se ovčín dočkal dokončení v podobě nové střechy.
Řekl bych, za pět minut dvanáct, dnes nasněžilo a tak i fotografie nové střechy jsou se sněhem.

Nový krmný stůl

Přichází zima a bylo načase vymyslet něco, v čem bychom mohli servírovat holkám seno. Jesle, které jsme používali doteď byly totiž zapůjčené. Pro inspiraci jsme navštívili kamaráda a zbytek byl opět v režii manžela. Od přípravy materiálu po konečnou instalaci. Holky se přišly kouknout a nesměle stůl očichávaly, ale voňavé seno do něj vložené do rána téměř zmizelo.
Krátky popis a fotky jak se stavba povedla.

Beskyde, Beskyde, kdo po tobě ide…

Dne 10. 10. 2015 se konala v Bystřici nad Olší řádná členská schůze Klubu chovatelů plemene shetlandská ovce.

Prostředí, které pro nás předseda Klubu chovatelů plemene shetlandská ovce, Ing. Cieslar vybral, bylo více než stylové. Úpatí beskydských kopců již po desetiletí poskytují domov početným stádům ovcí i jejich ovčákům. Nemám teď na mysli ovčáky psy, ale drsné muže horaly, kteří se neúnavně starají o blahobyt svých stád. Záměrně nepoužívám slovo bača, jelikož v dnešních chovech majetkové poměry vůči stádu hrají už jen malou roli. Dnešní bača dře úplně stejně jako ovčák a to ještě s EU v zádech.

Za program setkání by se nemusela stydět ani zážitková agentura. Domluveným místem setkání byl Lomňanský jarmark. Je to místní akce s dlouholetou tradicí a návštěvností stovek chovatelů a milovníků hospodářských zvířat. K vidění bylo několik plemen koz, krav, koní a samozřejmě ovcí. Doprovodný program byl bohatý a ani silně nevlídné počasí nedokázalo krásnou atmosféru jarmarku upřít. Když do arény, která sloužila pro různá představení a prezentaci zvířat, vehnali pomocníci chovnou kolekci shetlandské ovce chovatelky Anny Trlifajové, měla většina diváků poprvé v životě možnost spatřit toto málopočetné atraktivní plemeno. Předseda našeho klubu líčil přihlížejícím v aréně přednosti chovu a všestrannou užitkovost shetlandské ovce, která je zaměřena hlavně na velice kvalitní vlnu a maso. Z hlediště se ozvalo hlasité ocenění: „Malej, ale šikovnej“. Rukodělně činorodé ženy a profesionální přadleny zase zaujala kvalita shetlandské vlny a její různorodé zbarvení, která se vyskytují opravdu v desítkách odstínů.

Po odchodu z jarmarku nás předseda klubu a chovatelé shetlandské ovce, manželé Wojnarovi, vozili až do setmění z jednoho kopce Beskyd na druhý a umožnili nám tak nahlédnout pod pokličku svých chovů. Všichni jsme tak měli možnost na vlastní oči vidět a vyzkoušet si funkční chovatelská vybavení, seznámit se s osvědčenými postupy připouštění, bahnění a odchovu jehňat, systémy krmení, napájení, stavění pastevních areálů, ale i se ptát na aktuální problémy, které se v našich začínajících chovech vyskytují.

Tma a zima nás pak zahnala do útulné a krbem vyhřáté, rybářské klubovny v Bystřici, kde pro nás bylo přichystáno pohoštění z místních surovin. Samozřejmě na talířích nechyběly výborné domácí klobásky ze skopového masa shetlandské ovce, ovčí sýry, čerstvý voňavý chléb a studené místní pivečko. Diskuse se stále točila okolo chovu našich oveček a také zpracování vlny. Paní Wojnarová nám v praxi ukázala, vyčesávání vlny na kartáčích, které vyrábí její manžel i spřádání vlny na ručním kolovrátku a tak bylo každému, kdo měl zájem umožněno upříst svou první nit. Myslím, že se nikomu z nás nechtělo domů. Setkání lidí, kteří mají společný cíl, je vždy příjemné.

Nezbývá než si přát, aby shetlandská ovce našla i v ČR mezi chovateli své místo, které si zaslouží. Věřím, že kvalitní chovy a aktivity Klubu chovatelů plemene shetlandská ovce a jeho členů, budou motivací pro mnoho začínajících chovatelů, kteří se teprve k chovu ovcí odhodlávají. My, kteří jsme už kouzlu této nevšední, výkonné a nenáročné ovečky podlehli, totiž víme, že to bylo to nejlepší rozhodnutí.

 

Napsala: Kateřina Švecová Reifová

Foto: RNDr. Helena Grocholová

 

 

Ovčí námluvy

Začátek listopadu je doba vhodná pro připouštění našich shetlandek. Jája a Pája, tak se naše holky jmenují, už mají rok a půl a to už z nich mohou být maminy. Ve výběhu na ně čeká plemenný beran Connor. Podle jména je jasné, že je to cizinec :-) Je to holanďan. Je sice už v letech, ale formu má prvotřídní. Jsme moc zvědaví, jaké barevné kombinace se objeví v kožíšcích jehňat.